Kdekoho napadne cosi o nevycválané a nevděčné mládeži, jež postrádá úctu ke své zemi.
Pravda, čím dál víc českých kluků se - často pod vlivem rodičů - už odmalička upíná ke kariéře v NHL. Dres národního mužstva pro ně není hlavní metou, jako to bylo za Holíků, Hlinky či Růžičky.
Trapné tanečky kolem nominace se opakují každý duben. Slíbil. Neprošel v klubu zdravotní prohlídkou. Omluvil se... Těch odmítnutí se letos vyskytlo víc též proto, že se šampionát koná v Moskvě a že dovolenou zkrátí nejlepším krajanům v NHL zářijový Světový pohár.
Potíž ale nevězí jen na straně vlastenectvím nedotčených hráčů.
Celý český hokej totiž stíhá série hříchů z časů minulých. Hlavně se projevuje jeho dlouhodobá neschopnost vychovávat kvalitní nástupce hvězd, jež se promítala (a bohužel dál promítá) do výsledků mládežnických týmů. Výběr pro trenéry je stále nuznější.
Vždyť i před mistrovstvím v Petrohradu na jaře 2000 odřekla účast řada osobností, přesto se podařilo poskládat silný mančaft, který poté dobyl titul.
Stále se omílá skutečnost, že Češi přestali být zajímaví pro hledače talentů ze zámoří. Nyní krize naplno udeřila i na reprezentační áčko.
Na draftu do NHL se každý rok výrazněji prosadí nejvýš dvě až tři naděje, což je ukrutně málo. Svaz ani založením akademií nevytvořil podmínky dostatečné pro optimální rozvoj. A tak hochy aspoň spoutal reprezentačními smlouvami, jež je mají odradit od úprku ven.
Kdo se omluvil před letošním šampionátemPetr Mrázek Michal Neuvirth Ondřej Pavelec Radko Gudas Jakub Nakládal Michal Rozsíval Tomáš Fleischmann Jiří Hudler Jaromír Jágr Jakub Voráček |
Těch pár jedinců prorazí zpravidla proto, že stihli záhy prchnout do ciziny, kde našli vhodné prostředí. Jenže pro svaz a jeho zaměstnance se tak proměnili ve zrádce. Stačí si vybavit aféru brankáře Mrázka a beka Poláška. Dostali zákaz nastoupit za „nároďák“, neb coby teenageři přestoupili z Vítkovic za oceán.
Mrázek mohl být teď českým spasitelem. Jenže se chystá k podpisu štědrého kontraktu, který ho může zajistit na doživotí. Kdyby se před jeho uzavřením v Moskvě zranil, mohl by o stamiliony korun přijít.
Aby podstoupil to riziko, musel by mít zatraceně silnou motivaci trmácet se do Ruska, podobně jako další chlapi, unavení a otlučení bitvami na úzkých kluzištích NHL.
Jaké však nasbírali zkušenosti s reprezentací? Vesměs to není žádná sláva. Častokrát při skládání soupisek slyšeli a četli si, že přednost dostanou hráči z domácích soutěží. Trenér Přerost předloni pozval nadaného Karabáčka z Kanady na sraz dvacítek do Prahy, odtud ho hnal na soustředění do Severní Ameriky, kde ho na poslední chvíli za údajné zaspání vyhodil z týmu.
Arogantní vedení. Zastaralý, až primitivní koučing. Mizerné materiální zajištění. Výprasky od velmocí. To vše kazilo dorostencům a juniorům dojmy z reprezentačních akcí. V minulosti napáchaná škoda na dětech se teď projevuje na nejvyšší úrovni. A bude se projevovat dál.
Ano, ti hoši vzešli z generace, jež není tak pokorná a skromná, jako byli Patera a spol. Jsou svým způsobem zhýčkaní. Leč taková je doba, nelze je krotit metodami z 80. let.
Oni se nahlas nevzbouří. Jejich (ne)náklonnost k národnímu mužstvu se však ukáže, až budou někdy příště povoláni na šampionát.
