Příští týden ho čeká už deváté mistrovství světa z posledních jedenácti! „Pro mě je to automatické, protože hrát za nároďák byl vždycky můj sen,“ říká 33letý útočník Montrealu.
Takže jste neváhal?
Mám to postavené tak, že když trenér zavolá, že mě chce na mistrovství světa a já budu zdravý, tak není důvod nepřijet. Vždycky se na nároďák těším, je tady dobrá parta, a navíc je reprezentace osvěžení.
Zvlášť po zpackané sezoně v Montrealu.
Byla psychicky těžká, jedna z těch těžších. Teď jsem si týden odpočinul a už mám zase chuť do hokeje, proto jsem přijel. Když člověk prohrává, tak radost z hokeje nemá. Na druhou stranu jsme v Montrealu dlouho věděli, co se s námi stane, a postupně vstřebávali, že nebudeme hrát o Stanley Cup. Nespokojenost je v Montrealu veliká a bude se hodně dělat pro to, aby se neopakovalo. Uvidíme, co chystá manažer a jak velké změny budou v kádru.
Důvodem pádu po skvělém startu bylo zranění gólmana Price?
Je to jedna z hlavních příčin. On je jedním z nejlepších gólmanů světa. Condon pak nechytal špatně, ale když tam je, mančaft hraje jinak.
Vraťme se k reprezentaci – proč je zase tolik omluvenek?
Spousta kluků je zraněných nebo rozmlácených, pak nemá cenu, aby jezdili. Já mám štěstí, že mé tělo drží. Trenér zavolal, tak je pro mě normální, že jsem tady.
Tak normální to teď už není.
Pro mě je to ale automatické. Podepsal bych to, co říkal David Výborný, že hrát za nároďák byl náš sen. Hokej nebudu hrát věčně a jsem rád, že tady teď můžu být. Asi už je trochu jiná doba, ale to srdce do toho přece musíte dát. Jenže všechno se odvíjí od zdraví.
I díky tomu přístupu je z vás kapitán (byl jím už na MS v roce 2012 a na OH 2014). Co to pro vás znamená?
Céčko je jen písmeno na dresu a všichni kluci, co tady jsou, patří k lídrům svých klubů a my musíme hrát jako mančaft. Pak není důležité, kdo je kapitán. Je ale pravda, že těch zápasů na mistrovství mám hodně, ale když se spojíme jako tým, tak je úplně jedno, kolik mám zápasů, a úspěch může přijít.
Co bude úspěch?
Český hokej má pořád na to, aby jezdil pro medaile. My uděláme vše pro to, abychom po delší době po nějaké sáhli. Asi nebudeme říkat, že jedeme vyhrát mistrovství, ale všichni to někde v sobě máme.
Poprvé si zahrajete pod koučem Vůjtkem.
Mně bylo vždycky jedno, kdo trénuje nároďák. Když měl trenér zájem, přijel jsem.
Zařadil vás do formace s Červenkou a Pastrňákem. Co od této spolupráce čekáte?
Může to fungovat, protože s Červusem jsem hrál, Pasta hrál výborně v NHL, je to skvělý hokejista. Ale většinou ty lajny nevydrží celou dobu mistrovství. Pokud přece jen ano, tak to bude fajn. Znamenalo by to, že hrajeme dobře.
