„Reprezentujeme země, které mohou těžko snít o tom, že budou hrát finále mistrovství světa, že se vůbec na některém z turnajů dostanou do závěrečné fáze. A lidi odsud nám drží palce,“ popisuje Šatan před startem finálové sériové proti Kanadě. Ta začíná ve středu v 2.00 SEČ a hraje se na dvě vítězství.
Pojďme od začátku. Jaké byly vlastně na začátku roku reakce, když jste poprvé kontaktovali hráče, které byste chtěli v týmu?
Jen pozitivní. Všichni to brali jako příležitost něco dokázat. Neměli jsme žádné odmítnutí, právě naopak. Všichni byli připravení hrát. A hned nabízeli svoje myšlenky, dojmy, jak by se daly různé věci vylepšit. Byli jsme příjemně překvapeni postojem všech hráčů. A výsledek teď vidíte sami.
Výběr Evropy slaví vítězství v semifinále Světového poháru v utkání proti Švédsku.
Hrajete finále. Jaké ale byly cíle před samotným turnajem?
Nepřijeli jsme se jen zúčastnit, chtěli jsme postoupit ze skupiny. Věděli jsme, že k tomu musíme porazit USA, což se nám hned podařilo. A s výsledky a výhrami rostlo sebevědomí. Kluci poznali, čeho jsou schopní, když hrají jako jeden tým. To, že jsme ve finále, pro mě není překvapení. Věděl jsem, že máme v týmu skvělé individuality, které když se dají dohromady a budou hrát na to, co mají, mohou být ve finále. Dnes v něm jsme. Ano, nevstupujeme do něj jako favorité, tím je Kanada. Ale bude na ni tlak. Pro nás je výhoda, že nemáme co ztratit. Když budeme podávat výkony jako doposud, tak...
Můžete Kanadu dvakrát porazit?
Také jako oni máme silné individuality. Když se podíváte na hráče jako je Kopitar, Josi, Hossa, tak ve svých mužstvech patří k lídrům. Všichni favorizují Kanadu, ale já myslím, že rozdíl mezi těmi týmy není tak velký. Navíc - malou nevýhodou Kanady je, že všichni čekají její vítězství. A to někdy svazuje ruce.
A vy můžete pro změnu dokonat pohádku.
Ta počáteční nedůvěra hráče motivovala. To, že jsme ve finále, ale není dílo náhody. Velký kus na tom mají trenéři, jak tým připravili. Ale hlavně hráči, jak k tomu přistoupili. Jak plní požadavky trenérů. Všichni se podřídili systému, a i když nikdy spolu nehráli, tak působí jako jeden tým. Za úspěchem stojí hlavně oni. My se jen snažili, aby měli připraveny všechny věci, na které jsou zvyklí z NHL. To se povedlo. Takže se soustředí jen na hokej a překvapili celý hokejový svět.
Máte z něj odezvy?
Reprezentujeme nejen zbytek evropských zemí, ale i malé hokejové země. Přišly nám esemesky z Mexika, z malých zemí v Asii, o kterých ani netuším, že se tam hraje hokej. Reprezentujeme onen zbytek zemí, který se nedostává do posledních fází mistrovství světa. Který pravidelně nesbírá velké medaile.
Sám jste jako hráč zažil medailové úspěchy se Slovenskem. Dají se teď porovnat s tažením evropského výběru?
Je to jiný turnaj. To, že člověk reprezentuje svoji zemi, vám někdy dává extra motivaci, šťávu. Vnímá, že s tím národ žije. Že s ním vítězí i prohrává. To my tady nemáme, ale zase nám tím odpadl ten stres. Žertujeme, že nemáme minulost, ani budoucnost. Hráči mají jen tento turnaj, se kterým buď něco udělají, nebo ne. Zatím to vzali skvěle, jsme ve finále a já myslím, že ještě neskončili. A že i ve finále se porvou o šanci vyhrát.
