22. září 2010. Z ochozů v montrealské aréně se line popuzené bučení. Adresátem je brankář Price, kterému se nepovedl přípravný zápas. Přes média se pak rozhořčeně brání: „Klídek, v přípravě se přece nehraje o Stanley Cup. Máme dost času se zlepšit.“
Ve skutečnosti byla nevole fanoušků namířená spíš proti vedení klubu, které před sezonou 2010/11 vyměnilo Haláka. Kanadské davy chtěly slovenského brankáře zpět, neb je nadchnul při jarní vyřazovací části.
Canadiens v play-off předvedli malý zázrak: proti Ovečkinově gardě z Washingtonu otočili vývoj série z 1:3 na 4:3. Halák během těchto tří výher pustil jen 3 góly ze 134 střel! Podobně kouzlil i ve druhém kole proti Pittsburghu, Montreal ztroskotal až na Philadelphii ve finále konference.
„Jardovi play-off opravdu vyšlo, byl vynikající. Získal si velkou reputaci a zastínil Price,“ vzpomíná pro iDNES.cz bývalý český bek Jaroslav Špaček, jenž v Montrealu tehdy působil.
Zdálo se, že nadaný Slovák půjde ve stopách legend Kena Drydena a Patricka Roye a na dlouho se usadí v bráně nejslavnějšího klubu světa.
Jeden musí z kola ven
Jenže pořád tu byl Price. Oběma mladíkům končila smlouva a klub si musel vybrat, na koho vsadí do dalších let. Nakonec volba padla na Kanaďana. Důvodů bylo víc.
V zámoří jsou téměř posedlí analýzou, někteří hokejisté jsou sledováni od dvanácti, třinácti let. A zatímco neznámý Halák se do NHL prokousal z 273. pozice v draftu, Price odmalička zářil a při draftu v roce 2005 byl zvolen vysoko - na pátém místě. (Žádný brankář od té doby nebyl vybrán výš.)
Rodák z Vancouveru je mimoto mladší, urostlejší a nejspíš i všestrannější. „S Pricem se mi hrálo trochu líp, protože uměl skvěle s hokejkou. Jarda s hokejkou nebyl špatnej, ale Price nám, obráncům, v tomhle ohledu pomáhal víc,“ porovnává Špaček.
Price měl na své straně minulost a budoucnost, Halák přítomnost. Klub se díval dopředu, ale někteří náročnější fanoušci chtěli okamžitý úspěch - proto to neuctivé bučení na tehdy 23letého Kanaďana.
Bude to osobní
Čas mnohé rány zahojil. Montrealští už Priceovi nespílají, vždyť vyrostl v asi nejlepšího brankáře světa. Má zlato z olympiády i nejcennější individuální trofeje v NHL. Tým na něm stojí. Když se v minulé sezoně zranil, Canadiens se sesypali.
A Halák? Toho život zával napřed do St. Louis, pak na skok do Washingtonu. Nyní působí v Brooklynu, kde ho platí NY Islanders. Sice kočuje Severní Amerikou a na rozdíl od někdejšího soka nemá post jedničky jistý, stále si ovšem drží vysokou úroveň.
Na Světovém poháru se daří jak Halákovi (vlevo), tak Priceovi.
Na Světovém poháru měl krýt záda Dánu Andersenovi, ale ten se zranil. Odepisovanou Evropu slovenský brankář dotáhl až do finále, kde narazí na Priceovu Kanadu. Oba týmy se střetly už ve skupině (Kanada vyhrála 4:1), tehdy ovšem téměř o nic nešlo. Teď se bude útočit se zavřeným hledím.
Soupeření už je za nimi, Price i Halák se posunuli. Některé vzpomínky ale vytěsnit nejde, těch pár napjatých měsíců z Montrealu asi dál nosí v sobě.
Jak pravil manažer kanadského týmu Doug Armstrong: „Myslím, že to bude osobní. Netvrdím, že je mezi nimi stále rivalita, ale oba určitě vědí, kdo stojí na druhé straně.“