Jenže rokycanské soustředění bude do jisté míry pro Jandače a jeho trenérský ansámbl i přípravou na očekávaný turnaj v Torontu, byť bez hlavních aktérů. Kromě asistentů Špačka, Kalouse a Jaroše dorazí i Václav Prospal a Jiří Fischer, tedy dva muži, které Jandač najal speciálně kvůli Světovému poháru.
„Zatím jsme se připravovali mimo led, teď i na něm. Oťukáme se, osaháme mezi sebou, protože až začne Světový pohár, nebude na to prostor,“ říká Jandač.
Ale smyslem kempu je především dodat mladým sebevědomí, ne? Ukázat jim, že mají naději se do národního týmu dostat.
Já vám nevím. Myslím, že ti mladí mají někdy sebevědomí až dost. Však my to ani nenazýváme jako reprezentační kemp. Vzali jsme hráče ročník 1996 a mladší. Jsou to kluci, kteří si sáhli na extraligu, anebo ti, které nemáme možnost tolik vidět. Třeba jako Lukáše Lhotáka, který už třetí rok hraje ve Švýcarsku. Chceme kluky poznat na ledě, dát najevo, že o nich víme. A pozor - v každém kempu, který se dělal, se vždycky nějací mladí dostali až do finální nominace na mistrovství světa. Loni to byli obránci Jeřábek, Šimek, Doudera. Blízko byli i Kubalík a Polášek.
Hlavní vaší náplní přes léto asi bylo setkávat se s hráči z NHL.
Je to tak. S některými jsem měl schůzku, s jinými si volal. Mapujeme, kde ti kluci, kteří pojedou na Světový pohár, trénují. S asistenty připravujeme herní systémy soupeřů. Není toho málo, ale tím, jak nejsem nikde vázaný v klubu, na to mám čas. Po pravdě - myslel jsem si, že si v létě užiju víc volna. Docela se připravujeme, protože nechceme nic podcenit!
Co jste s hráči hlavně řešil?
S některými, aby se připravili na pozici, na kterou z NHL nejsou zvyklí. Všichni se ale na Světový pohár těší. Je to akce, která tady dlouho nebyla. Je tu zajímavý model s výběrem Evropy i mladých hráčů z Kanady a Ameriky. Každého turnaj zajímá a těší se. A já opakuji: Nechceme tam jet jen jako sparing. Chceme jim zamotat hlavy.
Jak jsou na tom hráči, kteří byli na konci sezony zranění? Tedy útočníci Krejčí, Sobotka, Hertl? Stihnou Světový pohár?
U Vládi Sobotky by to určitě mělo být v pohodě. Hertl sice nedávno sundal ortézu, ale ten typ zranění byl takový, že si myslíme, že by to měl stihnout. Nechceme ale nic uspěchat. Záleží i na postoji klubů. Všichni hráči jsou vázáni smlouvou a klubový lékař rozhoduje. Navíc 4. září musí ještě projít vstupní prohlídkou. Nejhorší situace je tak u Davida Krejčího, kdy jsme si mysleli, že by to mělo být O. K., ale klubový lékař doporučil ještě delší dobu bez ledu. Pochopitelně ale David potřebuje trénovat, aby byl připravený a nepřijel tam polopřipravený. Teď nám jde o čas. Budeme to zase telefonicky řešit příští týden.
Máte nějaký nejzazší termín, dokdy na něj chcete čekat?
Do poslední chvíle. David Krejčí je jeden z našich klíčových hráčů a my nemáme ten komfort, abychom mu řekli: Dej se dohromady, pojedeš na příští akci. Nemáme adekvátní náhradu, takže budeme čekat. Samozřejmě si připravujeme alternativy, ale chceme tu nechat čas. Prostor tu ještě je.
Příprava může dle regulí začít až 4. září. Budete hráčům dopředu posílat nějaké materiály, aby se připravili takticky?
Nejsme úplně rozhodnutí, jestli jim to pošleme týden před, nebo jim to začneme servírovat až v průběhu kempu. Tam to půjde rychle. Budeme mít tři tréninky v Praze, pak letíme do Ruska. Jeden trénink a hrajeme s Ruskem doma. Trénink a letíme do Ameriky. I proto už teď pracujeme na tom, aby ty tréninky byly do detailů připravené. A taktika? Nesmíme hráče zblbnout, protože jsou třeba z klubů zvyklí na něco jiného. Takže chceme, aby to bylo jednoduché. Když se dává moc informací a není moc času na vstřebání, tak bychom jim jen zamotali hlavy. Během přípravných zápasů se pak chceme zaměřit především na svoji hru.
Výhodou pro trenéry ale je, že při takovém turnaji pracujete s hokejově inteligentními hráči.
Jsou hokejisté, kteří jsou takticky vyspělejší, a ti, kteří méně. To se týká i toho našeho výběru a nejen jeho. Když jsem trénoval v 1. lize a pak přišel do extraligy, myslel jsem si: To bude super, to se bude pracovat samo! Pak jsem zjistil, že i tady jsou problémy podobné. Herní vyspělost hráčů je vyšší, ale taktické myšlení u některých třeba i nižší. A to stejné platí i u nároďáku. Všechno je rychlejší, ale potíže řešíte stejné. Někdo má třeba talent do pánaboha, je to výborný hokejista, má herní instinkty, ale když mu budete malovat taktiku, tak to vnímá napůl. A není schopen to přenést na led. Proto i my to chceme servírovat klukům tak, aby v tom neměli guláš.
