„Jsme tým bez minulosti i budoucnosti, proto chceme vyhrát teď,“ prohlásil Peter Bondra, jeden ze stvořitelů souboru, před semifinálovou partií se Švédy.
Evropa poté favority skolila 3:2 po prodloužení, což i Bondrova kolegu, dvaasedmdesátiletého Václava Nedomanského, v lóži v Air Canada Centre přimělo skákat nadšením. V noci na středu (2.00 SEČ) v Torontu vyzve domácí Kanadu v první bitvě o trofej (hraje se na dvě vítězství).
Cizinecká legie na ledě
Působí to poněkud podivně, že?
Kanada - Evropa. Žádná historie, žádná vzájemná rivalita. Velká část veřejnosti postrádá tradiční náboj, který rozhodující mače činí tak lákavými. Jako by ve finále fotbalového šampionátu v Berlíně nastoupilo Německo proti Výběru Jižní Ameriky bez hráčů Brazílie, Argentiny, Chile a Kolumbie.
Jenže Světový pohár není úplně klasickou akcí. NHL a hráčská asociace NHLPA ho pořádají po svém. Při jeho plánování se upínaly ke klíčovým slovům zábava, show a úroveň. V tomto ohledu vrcholí v hale ležící ve stínu torontských mrakodrapů vskutku průlomové klání. Osm účastníků, žádní „slaboši“, za něž mohli být považováni Švýcaři nebo Slováci.
I když Tým (zbytku) Evropy před dvěma týdny do role outsidera neměl daleko. Jasně podlehl 0:4 a 4:7 v přípravných partiích s dalším slepencem, severoamerickými talenty, jimž ještě nebylo 24 let. Na poslední chvíli vyslal varování vítězstvím nad Švédskem v posledním „přáteláku“. Všiml si ho málokdo.
Přetrvávaly pochyby o motivaci mišmaše smíchaného z vyslanců osmi států, s věkovým průměrem zhruba 30 let nejstaršího ze všech.
Leckdo pochyboval, že Chára nebo Josi budou riskovat zranění nedlouho před startem NHL a až půjde do tuhého, vrhnou se do střel kvůli úspěchu umělého mančaftu bez vlajky a hymny. Jízlivější komentátoři jej nazývali paskvilem či dílem Frankensteina.
Odborníci nevěřili, že se cizinecká legie pod koučem Kruegerem stihne semknout a sehrát. Její polovina, včetně tahounů Slovince Kopitara a Nora Zuccarella, ještě začátkem září bojovala v kvalifikaci o olympiádu 2018 v Jižní Koreji a do kempu dorazila se zpožděním.
Jistě, nominaci se vší pečlivostí rok skládaly vážené kapacity - Bondra, Nedomanský, generální manažer Šatan či prezident Reindl.
Chára, Hossa či Streit jsou protřelí veteráni. Josi, Zuccarello a hlavně Kopitar náleží mezi hvězdy NHL. A Draisaitl, Niederreiter či Tatar se jimi záhy mohou stát.
I proto český skaut Jiří Fischer, jenž sledoval Evropu v přípravě, vyzýval k ostražitosti: „Viděl jsem, jak spolu mluví a chovají se k sobě na střídačce. Budou soudržní. Mají spoustu výborných hokejistů a cítí unikátní šanci na úspěch, který je pro jejich reprezentace skoro nedosažitelný. Nějaká národní hrdost samozřejmě padá, ale ta individuální bude na nejvyšší úrovni.“
Po příletu do Toronta hráči vyprávěli, jak se parta stmeluje na společných večeřích a výpravách na golf. Krueger pronesl: „Očekávejte neočekávané!“
Přesto se Evropa dle řady předpovědí měla přetahovat o sedmou a osmou pozici s Českem. Místo toho tenhle podceňovaný spolek v pondělí po poledni vyjel na dokonale vyžehlené kluziště v Air Canada Centre k poslednímu tréninku před finále. A kde že jsou favorité ze Švédska, USA či Ruska?
Kouzelník Ralph
Při pátrání po příčinách evropského překvapení každou chvíli narazíte na Ralpha Kruegera. Narodil se německým přistěhovalcům v kanadské provincii Manitoba. Válel za Düsseldorf a Schwenningen, trénoval rakouský Feldkirch a posléze též švýcarský nároďák. Na olympiádě v Soči sloužil jako konzultant kanadskému kouči Babcockovi.
Vzápětí se neobyčejný muž stal šéfem anglického fotbalového klubu ze Southamptonu. Loni vzal jako „bokovku“ práci u Týmu Evropy na Světovém poháru, s nímž dělá divy. „Je skvělý motivátor, skvělý řečník. Hlavně jeho zásluhou hrajeme tak dobře,“ prohlásil slovenský obránce Andrej Sekera.
Zatímco ruský boss Znarok na tiskovkách schválně odpovídal úsečně, aby zahraničním žurnalistům nic podstatného neprozradil, Kruegerova vystoupení jsou poutavá, podmanivá i vtipná.
„Od prvního dne klukům říkáme: Bojujte za svou zemi, za vlaječku, kterou nosíte na rameni. Oni to přijali, podporují se a dřou, což nás dovedlo takhle daleko,“ vysvětlil.
Národnostní otázka se neukazuje jako problém. Naopak. Evropa funguje jako ryze profesionální klubové mužstvo, které dál burcují pochybovačné hlasy. Jim natruc zdolalo USA, Česko i Švédsko.
Nedrtí ho tlak od médií ani veřejnosti, což je v porovnání se soupeři jeho výhoda. Mnozí Švýcaři a Slováci zprvu brali jako urážku, že pozvánku na Světový pohár nedostaly jejich reprezentace. Úspěch však pokaždé přitáhne slušnou masu příznivců, a tak třeba Slováci ke Kruegerově legii rychle přilnuli.
Nedělní vítězství nad Švédy, jež trefami podpořili Gáborík s Tatarem a 37 zákroky znamenitý brankář Halák, rozjásalo novináře i fanoušky, ztrápené nezdary.
„Snažíme se dělat čest naší malé zemi,“ řekl Marián Hossa. „Lidi nám nejdřív nevěřili, teď už nám fandí víc. Děkujeme za podporu.“
„Žádný takový tým dosud nebyl a myslím, že ani v budoucnosti nebude,“ pravil bek Sekera. „Z přítomnosti chceme vytěžit co nejvíc.“
Kopitar a spol. se pokusí dokončit svůj pohádkový příběh. Krueger ovšem už teď žasne: „Jsme svědky něčeho výjimečného. Třeba před dvaceti lety by tohle mužstvo nemohlo vzniknout. Ukazuje se, jak se hokej rozšiřuje do dalších zemí.“
