Plzeň v nájezdech udolala švédský klub Skelleftea 2:1 a postoupila mezi nejlepší evropskou čtyřku. Druhý český zástupce ve čtvrtfinále pohořel, mistrovskou Kometu hravě sfoukla (1:4, 1:6) favorizovaná Frölunda.
Stejně velký rozdíl se skrývá nejen ve výsledcích, ale i v přístupech, s jakými extraligoví vyslanci ke čtvrtfinále přistoupili.
Zatímco Plzeň se v úterý večer zachraňovala vyrovnávací trefou v čase 59:24, na kterém se podílely ústřední postavy – Kindl, Gulaš, Kovář, Brňané do Švédska poslali plejádu juniorů a borců z prvoligové Třebíče. Šéf a kouč českých mistrů Libor Zábranský už v minulé sezoně nasazoval do Ligy mistrů mladíky (ano, té sezoně, na jejímž konci klub obhájil titul).
A postoj nezměnil ani v letošní pokročilé fázi soutěže. „Překvapilo nás to. Čekali jsme, že nasadí nejlepší možnou sestavu,“ prohodil po prvním čtvrtfinále trenér Frölundy Roger Rönnberg.
Kometě dokonce za „personální bojkot“ pohrozilo vedení soutěže pokutou, přibližoval reprezentační kouč Miloš Říha. „Museli jsme Liboru Zábranskému pomoct v jednáních,“ prozradil Říha. Brněnští beci Němec a Štencel se tak místo Ligy mistrů „beztrestně“ připojili k národnímu týmu (zatímco plzeňští reprezentanti Gulaš s Kindlem válčili o postup).
Zdrženlivý vztah k Lize mistrů má víc klubů – třeba v Hradci Králové si určitě ani letos příliš nezoufali, když nepostoupili ze skupiny. Obrozenou evropskou ligu podobné věci brzdí v rozvoji. Nepůsobí to ani jako dobrá vizitka českého hokeje. Jako by pobyt v evropské soutěži vnímaly některé kluby jako nutnost a trest za úspěch než za poctu.
Na druhou stranu: lze se klubům divit, když si podstatnou část soutěže musí samy povinně dotovat? Za účast v základní části vyinkasovaly kluby zhruba 770 tisíc korun, což však hravě zhltne jedna výprava leteckým speciálem za skandinávským soupeřem.
Příjmy z hokejové Ligy mistrů oproti fotbalové sestře jsou stále titěrné. „Až prize money za postup do semifinále (přes milion korun) pokryjí náklady, které jsme dosud do soutěže vložili,“ zní z Plzně. Vítěz aktuálního ročníku na prémiích získá na 9,5 milionu korun. Ke slušné odměně (a dalším nezměřitelným benefitům) však vede nevyzpytatelná trasa, na kterou obětujete energii a opotřebování před rozhodujícími chvílemi domácí sezony.
Nezájem ve Skandinávii
Zajímavé je, že kluby ze severní Evropy nasazují to nejlepší. Skandinávce zase tíží jiný problém – žalostné návštěvy. Zápas Frölundy proti Brnu – byť podle sestav s očekávaným průběhem – sledovalo něco málo přes dvě tisícovky lidí. Úvodnímu čtvrtfinále Plzně ve Skelleftee zase přihlížela patnáctistovka odvážných.
Mezinárodní klubová klání na ledě nebudou mít přesah jako fotbalová Liga mistrů. Po evropských trávnících se prohání světové špička, kdežto ta hokejová se vydává za oceán do NHL, k níž fandové vzhlížejí. Otázkou také zůstává, zda je férové a vypovídající hrát vyřazovací utkání v době, kdy kluby (ne)pouští hokejisty na reprezentační srazy. Většina mačů v základních skupinách se letos sehrála, když ještě v tuzemsku panovaly tropy.
Šéf soutěže Martin Baumann před sezonou fandům představoval interaktivnější web s přehlednějšími statistikami. Dlouhodobé smlouvy zahrnující prodej televizních práv i do Brazílie zaručují soutěži za čtyři čtyři roky až dvojnásobný rozpočet (3,5 milionu eur).
Přesvědčit kluby a diváky o tom, že se Liga mistrů stala součástí hokejového koloběhu, však bude chtít ještě hodně úsilí.
