„Musíme se reálně podívat na náš hokej - ten vlak nám tak trochu ujel. A bude těžké ho dohnat,“ nedělal okolky trenér národního týmu Miloš Říha poté, co jeho svěřenci v neděli prohospodařili vedení nad Švédskem.
Na obou turnajích skončil jeho tým na posledním čtvrtém místě. Na obou vyhráli Češi jen po jednom utkání.
A zatímco po listopadovém turnaji Karjala ještě volil Říha zdrženlivější formulace o českém zaostávání, nedělní prohra na Channel One Cupu už jeho slovník přiostřila.
Rozsáhlou kaňku na prodlouženém hokejovém víkendu udělal zejména sobotní výprask 2:7 od Rusů, ale ani ve zbylých duelech (výhra 4:3 po nájezdech nad Finskem a zmíněná prohra 2:3 se Švédy) národní tým své fanoušky optimismem nenabil.
„Chyběla mi v tom dravost, bojovnost. Protivníky jsme objížděli, nebyla tam jiskra,“ vyjmenoval bývalý reprezentační kouč Vladimír Vůjtek to, co mu u současné reprezentace scházelo.
Dojem z turnaje nezachránilo ani pozitivum v podobě prověřeného snajpra Dominika Kubalíka. Nebo Patrik Zdráhal s Ondřejem Beránkem, obstojná omladina z extraligy. „Společně s Radanem Lencem ukázali, že hráči z naší ligy na reprezentaci rozhodně mají,“ viděl přínos domácí soutěže Vůjtek.
S tím souhlasí hokejový mazák Jaroslav Hlinka, mistr světa z roku 2001. „V tomto směru se kritika extraligy zbytečně přehání, podívejte se na naše kluby v Champions League,“ narážel na postup Plzně do semifinále evropské soutěže.
Dřív byl i bronz neúspěchem, vzpomíná Hlinka
Kouč Říha se naopak od prvního přípravného kempu netajil tím, že ho úroveň extraligy při výběru reprezentantů zklamala. Rozhodl se proto, že hokejisty z nejvyšší domácí soutěže bude sestavu doplňovat jen citlivě. Co potvrzuje i fakt, že nominaci národního týmu tvořilo na obou turnajích společné jádro 17 hráčů.
„A to je na druhou stranu správně. Nesouhlasím s tím, aby se obehrávaly mraky hráčů. K čemu vám je, že odehrajete tři zápasy a za několik let další dva?“ ptá se Hlinka.
České propadákyna Euro Hockey Tour Češi skončili poslední v letech: 1997, 2001*, 2002, 2004, 2005*, 2006, 2009, 2011 * poté vítězství na MS |
Vůjtek s ním ale zajedno není: „Nejsem si tím tak úplně jistý. Obzvlášť ti starší hráči těžko objedou všechny turnaje. Navíc vyvstává otázka, kdy kdo skončí v play off.“
A také, ať už bude zažitá kostra týmu vypadat jakkoliv, vše mohou na poslední chvíli změnit zámořské posily. Vůdčí role pak najednou připadnou zcela jiným tahounům.
Jak říká Vůjtek, vést v současnosti národní tým zkrátka není legrace. Je ale onen pomyslný vlak skutečně tak daleko českému odpadlíkovi?
„Je to trochu zveličení, které způsobuje to, že nemáme medaile. Dřív byl pomalu i bronz brán jako neúspěch, jenže právě tehdy jsme zaspali. Pořád si však myslím, že top hráče máme,“ říká Hlinka.
A Vůjtek dodává: „Zas tak špatné to není. Akorát jsme si to zvykli říkat.“
Mají pravdu. V této souvislosti se také hodí zmínit umístění národního týmu na Euro Hockey Tour z dob, kdy Češi patřili ke špičce světového hokeje. Víte, na jakém konečném místě byste je našli třeba v letech 2001, 2002, 2004, 2005 nebo 2006? Ano, na čtvrté, tedy poslední příčce.
Ani na posledních světových šampionátech, byť skončily bez medaile, nebyl národní tým za otloukánky. Po klopýtnutích s outsidery se vždy strhlo hromobití kritiky, po překvapivých skalpech silnějších týmů se zase z hráčů stávali hrdinové. Někdy jen pár dní po průšvihu.
Porážky netřeba podceňovat, ale špičce zůstávají Češi zatím stále (i když na značně delší) dosah. A toho je třeba využít, dokud není pozdě.
